Dříve Nový Etynk
HISTORICKÝ VÝVOJ ZÁMKU NOVÁ VČELNICE
Původně středověká tvrz byla v renesanci přestavěna na trojkřídlý jednopatrový zámek a v době baroka přestavěna a rozšířena o další tři křídla obklopující prostorný dvůr.
Tvrz vzniká na přelomu 13. – 14. století.
První držitelé tvrze byli rytíři ze Včelnice, například rytíř Svatomír, který sloužil ve vojsku krále Jana Lucemburského. Jeho syn Blaha, byl držitelem tvrze po jeho smrti. Roku 1454 hrádek vlastnili spolu Mikeš ze Včelnice a Kuneš z Dubenky. Za válek mezi Jiříkem z Poděbrad a panskou jednotou byla Včelnice roku 1467 za Vojslavských vypálena Zdeňkem ze Šternberka.
Nedlouho poté v roce 1478 však tvrz získal bohatý kutnohorský měšťan Václav Vencelík z Vrchovišť (který byl v roce 1492 povýšen na rytíře) a v letech 1467 – 1649 nechal okamžitě tvrz opravit a rozšířit. Za něho bylo vybudováno křídlo s nárožním arkýřem ještě pozdně gotického typu. Do čtyřkřídlé (dnes zachována pouze tři křídla) renesanční podoby dostavěli zámek do konce 16. století opět Venclíkové.
Roku 1649 Venclíkové Včelnici prodali.
Noví majitelé Paradiesové de Lassaga přistoupili v letech 1693-1702 k dalším úpravám sídla (spojení arkádovou chodbou se starším zámkem) a především k výstavbě tzv. nového zámku v severozápadním sousedství staré tvrze.
Teprve po roce 1796 došlo k dalšímu rozšiřování. Vlastníkem byl JUDr. Josef Hillgardner, který byl také povýšen na rytíře z Lilienbornu. Nový majitel využil zámek ke svému podnikání a umístil do nového areálu textilní manufakturu. Obytné zůstalo pouze vstupní křídlo, k němu kolmá křídla byla silně prodloužena, ještě v roce 1799 nebyla zcela dokončena.
V letech 1813 – 1814 v zámku byla polní nemocnice pro vojáky Napoleonova vojska.
K dalším úpravám přikročil vídeňský bankéř Johann Heinrich Geymüller, který v letech 1839 – 1840 nechal zámek upravit v empírovém stylu podle návrhu jindřichohradeckého stavitele Josefa Schaffera.
Pravé příčné křídlo nového zámku, zničené požárem, bylo ve druhé polovině 19. století zčásti zbořeno. V roce 1924 byl dalším majitelem Richard Geymüller, který pronajal přední křídlo budovy Bohuslavu Hrůzovi, jenž zde zřídil mechanickou pletárnu a začal ji používat od 15. října 1924. Ostatní místnosti upravil a zřídil nové místnosti na soukromé byty.
V roce 1925 byla pronajata západní část zámecké budovy strojnímu zámečníkovi Josefovi Zíkovi. Ten ji přestavěl na dílnu, skladiště a byt. V tomto roce také majitel zámku díky přestavbám umožnil dvaceti dělnickým rodinám řádné bydlení v úhledných bytech. V roce 1929 Bohuslav Hrůza, koupil součást zámecké budovy a stodolu.
Po druhé světové válce v roce 1945 byl majetek zestátněn a v zámku se usídlil místní národní výbor. Měl zde kanceláře, byty a provozovny. V dubnu 1950 zde byla zahájena vnější úprava zámecké budovy.
V roce 1954 byl zřízen vodovod pro pitnou vodu v budově zámku a odpadové jímky.
Památkově chráněn byl objekt od 3.5. 1958
Národní výbor působil na zámku více než 40 let, bohužel však zanedbával údržbu a pro zchátralost ho opustil 1. srpna 1987. Od 1. dubna 1990 zahájila provoz samostatná provozovna MNV Zámecká restaurace v prostorách bývalé školní jídelny v budově zámku.
Píše se rok 1991 a majitelem zámku je pan Krýzl z Českých Budějovic (majitel firmy 21St. Century), jenž zde chtěl vybudovat ubytovací a rekreační zařízení s kapacitou 80 lůžek, bohužel bezúspěšně.
V roce 1997 část zámku byla používána pro provoz autodílny.
V roce 2003 byla přizvána odbornice na statické zajištění stavby a zjistila vážné narušení obvodového zdiva u řídla, sousedícího s ulicí B. Smetany. Tento havarijní stav přinutil město nechat provést nezbytné zajišťující práce v minimálním rozsahu.
29. září 2004 městské zastupitelstvo odsouhlasili prodej zámku pražské firmě HYPOKRASMED s. r.o.
Současným majitelem zámku je společnost SaZ s.r.o., ta zámek koupila v listopadu 2019.
